Zdravá kuchyně by měla omezovat sůl. Ale ne každému vyhovují mdlá jídla. Proto při vaření hraje obrovskou roli koření a čerstvé bylinky. Někdy to může být vlastně totéž, protože koření jsou vlastně usušené aromatické části různých rostlin. A poměrně hodně koření i bylinek si můžeme vypěstovat sami, třeba ve skleníku.
Skleníky nám v našich klimatických podmínkách pomáhají pěstovat také rostliny, které potřebují vyšší teploty. Jejich výhodou je, že pomáhají vyrovnávat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Chladná rána mohou uškodit rostlinám, i když jsou přes den teploty dostatečně vysoké.
Skleník je skvělým způsobem, jak si vypěstovat i ty rostliny, které potřebují vyšší teplotu a vlhkost, aby dobře prosperovaly. Ale i když se snažíme mít ve skleníku dostatek tepla, nesmíme zapomínat na to, že také rostliny ve skleníku potřebují přístup čerstvého vzduchu a často také hmyzu, který by je opyloval. Správné větrání by tak nemělo chybět u žádného skleníku.
Zima a počátek jara nemusí být ani u skleníků bez vytápění obdobím nečinnosti. Sice jste si skleník asi po pěstební sezóně zazimovali, ale i tak je v něm ještě dost práce, než se na jaře zase dáte do sázení. S přípravami se u nevytápěných skleníků obvykle začíná během března, ale pokud jste na podzim neprováděli důkladný úklid, můžete začít i dříve. Zimní období je také ideálním časem pro plánování případných změn a nákupu nového vybavení. Ostatně nové police, osvětlení, závlahu či automatické větrání si můžete nechat od rodiny nadělit třeba k Vánocům.
Aby skleník správně sloužil, je důležité dělat jednotlivé kroky ve správný čas. Přitom samozřejmě strašně záleží na tom, zda máte skleník celoročně vytápěný, temperovaný, nebo bez topení. Nejvíc je zřejmě těch posledních, takže jim se budeme věnovat v tomto článku.
Podobně jako v červenci, také v srpnu bývá ještě řada velmi horkých dní. Platí tedy stejná pravidla – větrat ve dne i v noci s ohledem na vnitřní uspořádání rostlin, ale myslet na možná ochlazení. Navíc po sv. Anně už bývají chladná rána, takže v srpnu bychom si na to měli obzvlášť pozor. Naopak dny plné slunce vyžadují pro skleník vhodné zastínění.
Ani letní horko nemusí vyřadit skleník z permanence. Sklízí se v něm dříve nasázená zelenina, hlavně cibule a česnek, ale také luštěniny. Pokud jste nepřesadili rajčata ven na záhony, je třeba se jim i ve skleníku pravidelně věnovat. To znamená, že je vhodné je vyvazovat na tyčky, nebo jiné konstrukce, případně zaštipovat. Podporu a vyvázání potřebují také papriky. Je také čas na ošetření salátových okurek a rajčat proti škůdcům a případně i plísním. Rajčata, okurky a cukety je rovněž dobré přihnojovat.
Výběr správného místa pro skleník je velmi důležitý. Nezáleží jen na velikosti a tvaru skleníku, ale také na jeho stanovišti a orientaci. A v neposlední řadě byste ho měli postavit tam, kde nebude vadit sousedům. Žádná úroda nestojí za vleklé spory. Nikdy nevíte, jestli bezproblémový soused neprodává svůj dům někomu méně tolerantnímu. Písemný souhlas se stavbou je proto jistotou pro obě strany.