Aby skleník správně sloužil, je důležité dělat jednotlivé kroky ve správný čas. Přitom samozřejmě strašně záleží na tom, zda máte skleník celoročně vytápěný, temperovaný, nebo bez topení. Nejvíc je zřejmě těch posledních, takže jim se budeme věnovat v tomto článku.

Podobně jako v červenci, také v srpnu bývá ještě řada velmi horkých dní. Platí tedy stejná pravidla – větrat ve dne i v noci s ohledem na vnitřní uspořádání rostlin, ale myslet na možná ochlazení. Navíc po sv. Anně už bývají chladná rána, takže v srpnu bychom si na to měli obzvlášť pozor. Naopak dny plné slunce vyžadují pro skleník vhodné zastínění.

Ani letní horko nemusí vyřadit skleník z permanence. Sklízí se v něm dříve nasázená zelenina, hlavně cibule a česnek, ale také luštěniny. Pokud jste nepřesadili rajčata ven na záhony, je třeba se jim i ve skleníku pravidelně věnovat. To znamená, že je vhodné je vyvazovat na tyčky, nebo jiné konstrukce, případně zaštipovat. Podporu a vyvázání potřebují také papriky. Je také čas na ošetření salátových okurek a rajčat proti škůdcům a případně i plísním. Rajčata, okurky a cukety je rovněž dobré přihnojovat.

Výběr správného místa pro skleník je velmi důležitý. Nezáleží jen na velikosti a tvaru skleníku, ale také na jeho stanovišti a orientaci. A v neposlední řadě byste ho měli postavit tam, kde nebude vadit sousedům. Žádná úroda nestojí za vleklé spory. Nikdy nevíte, jestli bezproblémový soused neprodává svůj dům někomu méně tolerantnímu. Písemný souhlas se stavbou je proto jistotou pro obě strany.

Stále vyšší teploty jsou ve skleníku daleko markantnější. Během června je tak nutné se soustředit na pravidelné větrání, zálivku a kontrolu teploty. Příliš horko a vlhko mohou rostlinám škodit a případně i zapříčinit vznik plísní, nebo jiných onemocnění. Je nutné pravidelně plít a dle potřeby přihnojovat. U rajčat je vhodné dbát na to, aby jejich síla nešla do růstu, ale do budoucích plodů. Proto je třeba horní výhonky zaštipovat. Kontrolujte také, zda mají dostatečnou oporu a jsou správně vyvázaná.

V našich podmínkách patří skleníky, případně fóliovníky, mezi oblíbené pomocníky jak pro pěstování zeleniny a ovoce, tak i pro péči o rostliny, které pocházejí z tropů či subtropů a potřebují větší teplo a vlhkost. Moderní skleníky mohou být vybaveny celou řadou zařízení, která kontrolují a regulují množství vláhy, teplotu, sluneční svit i cirkulaci vzduchu. Vše se dne dá ovládat velmi sofistikovaně, ale také skleníky bez složitého vybavení mohou svým majitelům skvěle sloužit.

Pokud máte skleník, ať už vyhřívaný, nebo bez topení, můžete si v něm předpěstovat sazeničky, aby vám na jaře všechno na záhonech rostlo rychleji, aniž byste museli utrácet zbytečně za sazenice v zahradnictví. Teplota skleníku jen ovlivní, kde se můžete do setí semínek dát.

Květen je ve skleníku časem první sklizně, ale také mohutnějšího sázení rostlin, které jsou citlivé na teplotu, takže se pro jistotu v nevyhřívaném skleníku sází až po ledových mužích. Mezi takové citlivky patří papriky, rajčata a salátové okurky. Do kuchyně už ale můžete nosit i vlastní skleníkovou úrodu, hlavně první hlávkový salát, ředkvičky, kedlubny a špenát. Můžete ale pokračovat i v pěstování vlastní sadby. Pokud jste si zasázeli jahodníky, velmi pravděpodobně jsou koncem května už odkvetlé. Aby se vám plody neumazaly od hlíny, je dobré si jahodníky podložit slámou, a to nejen na záhonech, ale i v zavěšených květináčích.