Stále vyšší teploty jsou ve skleníku daleko markantnější. Během června je tak nutné se soustředit na pravidelné větrání, zálivku a kontrolu teploty. Příliš horko a vlhko mohou rostlinám škodit a případně i zapříčinit vznik plísní, nebo jiných onemocnění. Je nutné pravidelně plít a dle potřeby přihnojovat. U rajčat je vhodné dbát na to, aby jejich síla nešla do růstu, ale do budoucích plodů. Proto je třeba horní výhonky zaštipovat. Kontrolujte také, zda mají dostatečnou oporu a jsou správně vyvázaná.

V našich podmínkách patří skleníky, případně fóliovníky, mezi oblíbené pomocníky jak pro pěstování zeleniny a ovoce, tak i pro péči o rostliny, které pocházejí z tropů či subtropů a potřebují větší teplo a vlhkost. Moderní skleníky mohou být vybaveny celou řadou zařízení, která kontrolují a regulují množství vláhy, teplotu, sluneční svit i cirkulaci vzduchu. Vše se dne dá ovládat velmi sofistikovaně, ale také skleníky bez složitého vybavení mohou svým majitelům skvěle sloužit.

Pokud máte skleník, ať už vyhřívaný, nebo bez topení, můžete si v něm předpěstovat sazeničky, aby vám na jaře všechno na záhonech rostlo rychleji, aniž byste museli utrácet zbytečně za sazenice v zahradnictví. Teplota skleníku jen ovlivní, kde se můžete do setí semínek dát.

Květen je ve skleníku časem první sklizně, ale také mohutnějšího sázení rostlin, které jsou citlivé na teplotu, takže se pro jistotu v nevyhřívaném skleníku sází až po ledových mužích. Mezi takové citlivky patří papriky, rajčata a salátové okurky. Do kuchyně už ale můžete nosit i vlastní skleníkovou úrodu, hlavně první hlávkový salát, ředkvičky, kedlubny a špenát. Můžete ale pokračovat i v pěstování vlastní sadby. Pokud jste si zasázeli jahodníky, velmi pravděpodobně jsou koncem května už odkvetlé. Aby se vám plody neumazaly od hlíny, je dobré si jahodníky podložit slámou, a to nejen na záhonech, ale i v zavěšených květináčích.

Se skleníky je to podobné jako s byty. Variant, jak je zařídit, je v podstatě nekonečné množství, protože každému vyhovuje něco jiného. Nejdřív byste si měli rozmyslet, zda ho chcete využívat celoročně, nebo jen od jara do podzimu. V našich klimatických podmínkách se celoroční skleník neobejde bez vytápění, ale to je dnes poměrně velký luxus hlavně z provozních důvodů. Naprostá většina zahrádkářů vytápění nemá a skleník maximálně temperuje.

Na stále teplejší počasí je třeba reagovat důkladným větráním. Ale protože aprílové počasí je vrtkavé, je dobré to ohlídat. Otevřít okno a odejít na celý den do práce není úplně dobrý nápad, protože ze sluníčka ráno může být odpoledne klidně sněhová přeháňka. Pokud nemáte systém automatického větrání, buďte opatrní.

Skleník může prodloužit zahradnickou sezónu v podstatě na celý rok. Ale chybu můžete udělat už při jeho budování, třeba nevhodným výběrem místa nebo nevhodným šetřením na jeho konstrukci. Pokud se vám zdá klasický skleník příliš drahý, začněte s levnějším fóliovníkem, pokud možno s kvalitnější fólií, která vydrží i několik let.

Každý měsíc je pro práci ve skleníku významný něčím jiným. Březen je měsícem, kdy se každý dobrý zahrádkář už intenzívně připravuje na jarní období na zahradě. Ve skleníku mu v té době již často rostou první sazeničky zeleniny, bylinek, ale také květin, které se chystá vysadit hned, jak bude venku dostatek tepla. Zároveň si může také začít pěstovat první ranou zeleninu na přímou konzumaci ze semen, například mrkev, ředkvičky, pažitku.