Majoránka patří k neodmyslitelným součástem české kuchyně. Dokážete si snad představit bramboráky, bramboračku, nebo sekanou právě bez typické vůně této bylinky? Sušenou majoránku si sice můžete koupit v každém obchodu s potravinami, ale vlastnoručně vypěstovaná a usušená majoránka je mnohem aromatičtější. Její výrazná chuť pomáhá třeba lidem, kteří chtějí ve svém jídle snížit podíl soli.
Rostliny ve skleníku prospívají, když mají optimální teplotu a vlhkost. Proto je důležité rostliny vhodně zalévat. Důležité je nejen množství vody, ale také její teplota a způsob zálivky. Víte, jak na to?
Aby byla vaše úroda ve skleníku skutečně dobrá, je třeba věnovat velkou péči kvalitě zeminy, protože dříve nebo později se i ve skleníku půda vyčerpá. Proto je třeba o ní pečovat a pravidelně jí měnit. Ideálním obdobím, kdy se půdě věnovat, jsou podzimní měsíce, což platí hlavně v případě, kdy skleník nevyužíváte během zimy.
S ranním chladem v srpnu a prodlužujícími dny nekončí naše možnosti, jak využít skleník i během podzimních měsíců, abychom obohatili svůj jídelníček o čerstvou zeleninu. I když se na podzim hlavně sklízí to, co již bylo vypěstováno dříve, také koncem léta a začátkem podzimu je možné vysít semínka, nebo nasázet sazeničky a za několik týdnů sklízet čerstvou úrodu.
Zdravá kuchyně by měla omezovat sůl. Ale ne každému vyhovují mdlá jídla. Proto při vaření hraje obrovskou roli koření a čerstvé bylinky. Někdy to může být vlastně totéž, protože koření jsou vlastně usušené aromatické části různých rostlin. A poměrně hodně koření i bylinek si můžeme vypěstovat sami, třeba ve skleníku.
Skleníky nám v našich klimatických podmínkách pomáhají pěstovat také rostliny, které potřebují vyšší teploty. Jejich výhodou je, že pomáhají vyrovnávat teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Chladná rána mohou uškodit rostlinám, i když jsou přes den teploty dostatečně vysoké.
Skleník je skvělým způsobem, jak si vypěstovat i ty rostliny, které potřebují vyšší teplotu a vlhkost, aby dobře prosperovaly. Ale i když se snažíme mít ve skleníku dostatek tepla, nesmíme zapomínat na to, že také rostliny ve skleníku potřebují přístup čerstvého vzduchu a často také hmyzu, který by je opyloval. Správné větrání by tak nemělo chybět u žádného skleníku.
Zima a počátek jara nemusí být ani u skleníků bez vytápění obdobím nečinnosti. Sice jste si skleník asi po pěstební sezóně zazimovali, ale i tak je v něm ještě dost práce, než se na jaře zase dáte do sázení. S přípravami se u nevytápěných skleníků obvykle začíná během března, ale pokud jste na podzim neprováděli důkladný úklid, můžete začít i dříve. Zimní období je také ideálním časem pro plánování případných změn a nákupu nového vybavení. Ostatně nové police, osvětlení, závlahu či automatické větrání si můžete nechat od rodiny nadělit třeba k Vánocům.