Papriky – oblíbené zahradní rostliny s velmi chutnými a rozmanitými plody, které, ač se nezdají, jsou velmi choulostivým druhem zeleniny. Pochází ze Střední Ameriky a dnes se již pěstují po celém světě.
Papriku řadíme do čeledi lilkovitých a jíme ji buď syrovou, nebo tepelně upravenou. V roce 2005 byla paprika označena za 4 nejoblíbenější zeleninu.
Pojďme se nyní podívat na to, co paprikám rozhodně neprospívá:
Zavíječ obecný
Motýl, jehož larva je běžný potravinový škůdce, známý z celého světa. Bývá nejčastějším škůdcem v domácnostech a dokáže zlikvidovat během chvíle celý dozrávající plod.
Zavíječ kukuřičný
Uvnitř paprik zpravidla najdeme šedobéžové housenky s nevýraznou kresbou a černohnědou hlavou. Napadené plody papriky bývají totálně znehodnoceny druhotným výskytem houbových a bakteriálních chorob.
Chloróza
Nastává v důsledku nevyrovnané výživy rostliny, typickou chlorózu nejčastěji zapříčiňuje nedostatek železa ve vápenitých půdách. Chlorózy neboli žloutenky se mezi sebou liší:
– na vrcholcích rostlin – nedostatek dusíku
– na spodních listech – nedostatek hořčíku
Suchá skvrnitost plodů
Projevuje se ve formě nepravidelných, světlehnědých, různě velkých skvrn vždy při špičce plodu. Později se tyto skvrny ztenčují nebo přecházejí do mokré hniloby.
Suchá skvrnitost na paprikách je fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou, nedostatkem vláhy a odrůdovou citlivostí.
Virus mozaiky okurky
Virus, který přenáší mšice, jenž dokáže přežít zimní období. Na paprikách, ale i rajčatech způsobuje výraznou zakrslost a žloutnutí rostlin. Napadené rostliny poskytují jen velmi malý výnos plodů.
