Charles Darwin kdysi prohlásil: „Je možné pochybovat o tom, že existuje mnoho jiných zvířat, která hrály tak důležitou roli v dějinách světa, stejně jako tato nízko organizovaná stvoření.“
Kde a jak žijí
Žížaly obývají především půdu, některé druhy však mohou žít i ve sladkovodním prostředí nebo na kmenech, v korunách stromů.
Žížaly jsou hermafroditi, rozmnožují se a produkují vajíčka po většinu svého dospělého života. Ve volné přírodě jsou však žížaly vystaveny mnoha rizikům a věku nad dva roky dosahují jen výjimečně.
Potrava
Žížaly se živí odumřelou organickou hmotou rostlinného (občas i živočišného) původu a půdními mikroorganismy.
Životní podmínky
Některé půdní žížaly jsou schopny přežít (a rozmnožovat se) v chladné a dostatečně okysličené vodě i po mnoho měsíců. Doba přežití v zaplavených půdách či kalužích je však limitována teplotou, obsahem kyslíku a UV zářením. Populace žížal jsou ovlivněny i texturou půdy, většina druhů preferuje lehčí hlinité až hlinitopísčité půdy. Žížaly naopak chybí v silně jílovitých, jakož i štěrkovitých a rozvolněných písčitých půdách.
Výskyt žížal v ČR
Pod plochou jednoho čtverečního metru můžeme v České republice nalézt asi 30–400 žížal.
V českých zahradách se nejčastěji můžeme setkat s žížalou temnou, žížalou mléčnou a žížalou obecnou. V kompostech pak ještě najdeme pruhovanou žížalu hnojní.
Význam žížalích exkrementů
Žížaly ovlivňují půdní prostředí především produkcí exkrementů, ve kterých jsou minerální částice důkladně promíchány s rozloženými organickými zbytky a mikroflórou.
Každoročně je jich na půdní povrch o ploše jednoho hektaru ukládáno 40 – 50 tun. Exkrementy jsou však ukládány i pod povrch půdy, a některé odhady uvádějí, že během jednoho roku může zažívacím traktem žížal projít i více než čtvrtina svrchního půdního horizontu.
Příznivě ovlivňují provzdušnění půdy.
Chodby žížal zlepšují režim půdy
Chodby žížal patří k největším půdním pórům, 200–800 chodeb na čtvereční metr. Půdy bohaté na žížaly se vyznačují obecně lepší nasákavostí půdní vláhy než půdy bez žížal. Žížaly dokážou tak významně přeměnit půdní prostředí, ve kterém žijí.
Přítomnost chodeb žížal pak je, zejména v těžkých půdách, zásadním faktorem pro tvorbu kořenového systému rostlin.
Skleníky, pařeniště, kompostéry
Žížaly jsou obvykle spojovány s přírodními stanovišti, ale lze je snadno zavést do umělých prostředí, např. do skleníků. Tam jsou žížaly nesmírně prospěšné a podporují zdraví růst rostlin.
