Aby skleník správně sloužil, je důležité dělat jednotlivé kroky ve správný čas. Přitom samozřejmě strašně záleží na tom, zda máte skleník celoročně vytápěný, temperovaný, nebo bez topení. Nejvíc je zřejmě těch posledních, takže jim se budeme věnovat v tomto článku.
Začátek roku ve znamení příprav
Leden a únor je časem příprav na novou zahradnickou sezónu. Ideálně ho věnujte naplánování toho, co byste chtěli pěstovat, případně toho, co byste chtěli ve skleníku vylepšit, ať už jde o nové police, závlahové zařízení nebo nové rostliny. Můžete také začít s čištěním, ale na mytí skel je ještě brzy. Je-li teplejší zima a vy jste na podzim nestihli obnovu substrátu, můžete se pustit jak do odstranění všech rostlinných zbytků, tak do obohacení zeminy o kompost nebo hnůj. Pokud si pěstujete vlastní sadbu, můžete si ji předpěstovat. Ale pozor na výkyvy teplot, sazeničky je lépe chránit fólií nebo netkanou textilií.
Březen a duben – ostrý start
Březnové dny už bývají často příjemně teplé, takže byste si v nich měli najít čas na pravidelné větrání skleníku. Můžete pokračovat v pěstování sadby, ale hlavně byste měli skleník připravit na skutečné pěstování. Už je také čas umýt všechny skleněné tabule a dosud nepoužívané nádoby na pěstování a zalévání. Sirné svíce vám pomohou zbavit se případných škůdců a spor plísní ukrytých ve škvírách konstrukce. V případě, že se vrátí mrazy, můžete přitopit – buď elektřinou nebo plynem, případně jen obyčejnými svíčkami. Skleník můžete také zateplit, třeba bublinkovou fólií nebo polystyrenem hlavně na severní straně. Pokud si pěstujete sazeničky, můžete je přesunout výše na police, kde je tepleji. Zasadit můžete cibuli, česnek, ale také „zelené do polévky“, tedy pažitku a petrželku. Pokud máte rádi ranou zeleninu, třeba ředkvičky, salát, nebo mrkev, sazeničky už byste měli přesunout na záhon nebo do truhlíků. Pokud máte skleník chráněný před mrazem, můžete v dubnu vysadit také rajčata, případně také naklíčené brambory, pokud je pěstujete, a jahodníky, třeba do závěsných květináčů. Vysejte si také další bylinky
Květen – ledoví muži jsou předěl
Hodně rostlin se má sázet až po ledových mužích, platí to hlavně o okurkách, paprikách, případně rajčatech, pokud už vám nerostou. Sázet můžete i další druhy zeleniny, podle toho, co vám chutná. Už můžete sklízet první ředkvičky a salát, ale přibývá i práce. Venku už poletuje hodně hmyzu, včetně škodlivého. Je třeba kontrolovat stav rostlin a věnovat se také plevelu. Jahodníky už asi odkvetly, takže je dobré je podložit slámou. Průběžně také kontrolujte, kde přidat rostlinám podporu. Je také tepleji, takže nezapomínejte zalévat.
Blíží se léto
Dále se zvyšující teploty znamenají větší kontrolu teploty a zálivky, aby rostliny nijak netrpěly ani v horkých dnech. Kontrolujte, zda nejsou rostliny napadeny škůdci a plísněmi. Rajčata už mohutní, takže věnujte pozornost, zda jsou dobře vyvázaná a případně zaštipujte výhonky. Vysázenou zeleninu přihnojte a nezapomeňte na vhodné podmínky pro opylení, pokud nepěstujete výhradně hybridy. Pokud jste zasadili ranou kořenovou zeleninu, kedlubny a další zeleninu, určitě už máte co sklízet. Také bylinky už mají dostatek nati na první sklizeň. Jahodníky si můžete namnožit z odnoží.
Léto v plném proudu
V červenci a srpnu se hlavně sklízí to, co jste zaseli nebo zasadili na jaře, ať už jde o zeleninu, jahody, nebo bylinky. O rajčata je třeba stále pečovat, a to jak pravidelnou závlahou, tak hnojením, případně i postřikem proti plísním, ale také zkracováním. Okurky zase velmi často napadají jak choroby, tak škůdci. Proti tomu se dá bránit jak chemickým postřikem, tak nasazením přirozených biologických nepřátel. Léto ale přináší i rizika velmi horkých dnů, takže je třeba nezapomenout na zastínění skleníku, abychom neohrozili rostliny uvnitř. Pokud chcete čerstvou zeleninu na podzim, je dobré vysít třeba ředkvičky, ale klidně i ještě nasázet salát, který potřebuje jen několik týdnů. Ale pozor na přílišné horko.
Září a říjen – čas sklizně
Babí léto a následující týdny jsou obdobím, kdy se ve skleníku sklízí vše, co ještě dává úrodu. Což je obvykle kořenová zelenina, salát, ředkvičky, špenát a zbývající rajčata. Pokud skleník netemperujete, skliďte je, než přijdou první mrazy. Někdo vyrývá pažitku a petrželku, ale klidně je můžete nechat růst i přes celou zimu, aby bylo co do polévky. S blížícími se dušičkami končí sklizeň dýní. Pokud vám ještě něco roste, větrejte podle vývoje počasí už jen přes den. Někdy už v září jsou noci chladné, jindy je horko i v říjnu. Když začnou teploty klesat k nule, buď přitopte, nebo rostliny zakryjte, například netkanou látkou.
Ale už je také čas na zahájení úklidu a vyčištění zeminy od zbytků rostlin. Pokud nebudete měnit hlínu, pečlivě všechnu zryjte, případně smíchejte s kompostem. Půdu je také vhodné vydezinfikovat, buď dusíkatým vápnem, nebo octovou vodou.
Příprava na zimu
Listopad a prosinec už ve studeném skleníku moc zahradnické radosti nedává. Někdo ho nechává na jaro, ale základní úklid je možné udělat i na podzim. Zbavte se určitě škůdců za pomoci sirného knotu, zameťte, případně i umyjte zevnitř skla (z venku to nemá smysl). Je dobré také očistit regály a další vnitřní vybavení. Je to také čas, kdy do skleníku zazimovat venkovní truhlíky a květináče s rostlinami, které nesnášejí mráz.
Aby se v půdě udržela vlhkost, je dobré ji ve skleníku zakrýt, nejlépe listím nebo trávou z posledního úklidu zahrady. Někdo už také v listopadu sází česnek, další to nechávají až na advent. Každopádně to chce spíš chladno, ve skleníku by mělo být pod 10 °C. Protože sníh může přijít už v listopadu, nezapomeňte ho ze skleníku odstranit, pokud ho napadne víc.
