Modré a také zelené kedlubny jsou u nás velmi populární. Hlízy se jí čerstvé, v salátech, ale také v polévkách, dušené, pečené či vařené. Mladé kedlubny jsou jemné, sladké a šťavnaté. Starší plody mají sklony ke dřevnatění. Ve skleníku si můžete pěstovat kedlubny déle než na venkovních záhonech a dopřát si je tak klidně od jara do podzimu.
Není kedlubna jako kedlubna
Ať už si kupujete v zahradnictví sazeničky, nebo si pěstujete vlastní sadbu ze semínek, je třeba si dát pozor na správný výběr odrůdy. Některé jsou určené výhradně pro pěstování na záhonech, jiné se hodí i do skleníků. Spatně vybraná odrůda by ve skleníku mohla vést jen k hromadě listů. I ty sice někdo jí, protože obsahují hodně vitamínu C, ale většina lidí dává přece jenom přednost hlízám.
Jak na to
Semínka vyséváme do skleníku už v lednu, sazeničky od února. To platí, pokud máme skleník vytápěný, jinak musíme počkat na teplejší počasí v březnu, nebo skleník aspoň temperovat.
Semínka se vysévají jen těsně pod povrch substrátu, který je důkladně prolitý. Výsev je v centimetrových rozestupech, aby se nám sazeničky následně dobře přesazovaly. Semínka stačí rosit. Předpěstovat si ve skleníku můžete stejně také sadbu na venkovní záhony, kam se vysazují pod netkanou textilii během dubna.
Zemina pro pěstování kedluben musí být dobře prohnojená, ideálně kompostem. Jednotlivé sazenice se na záhon musí vysazovat s rozestupy, protože každá rostlina má hodně listů. Když je vysadíte moc hustě, nebudou mít dost místa a hlízy nebudou dost velké, případně mohou listy začít hnít.
Kedlubny je třeba pravidelně a dostatečně zalévat. Při nedostatku vláhy mohou kedlubny začít praskat a pak jsou náchylné podlehnout chorobám a škůdcům (nejčastěji se jedná o molice, svilušky, mšice nebo třásněnky). Přihnojovat lze během pěstování, ale naposledy 14 dní před sklizní. Ve skleníku se doporučuje odstranit spodní žloutnoucí listy.
