I když budete dbát o dokonalou čistotu skleníku, substrátu i sazeniček, nikdy se ve skleníku zcela nevyhnete riziku škůdců. Musíte v něm větrat, chodíte do něj, létá tam hmyz. Jedním z nejčastěji se vyskytujících skleníkových škůdců jsou mšice. Ostatně, ty škodí nejen ve sklenících, ale i na zahradách, odkud si je do skleníku nechtěně můžeme zavléct sami.
Mšice se živí šťávou z rostlin, oslabují a poškozují je. Celosvětově jich existuje více než 3 000 druhů, z toho u nás jich je kolem 850. Nejčastěji jsou velké 4 až 6 mm, ale vyskytují se i menší (2 mm) a větší jedinci (až 10 mm). Zasažené listy mění barvu a krabatí se. Vylučují medovici, která ulpí na listech a může způsobit vznik houbovitých onemocnění.
Mšice jsou sice velmi malé, ale na každé rostlině je jich mnoho. Důležité je proto zasáhnout při prvním výskytu okamžitě a razantně. Je totiž celkem jedno, co ve skleníku pěstujete, mšicím chutná skoro všechno. Běžně mšice nemají křídla, ale při přemnožení se mohou vyskytnout i křídlaté mšice, které se pak snadněji přesunou na další rostliny. Samičky kladou vajíčka, která jsou schopná přezimovat. Nová generace mšic se rodí na jaře. Proto je důležité na podzim skleník důkladně vydezinfikovat.
Obranou proti mšicím jsou buď chemické postřiky, nebo ekologičtější biologické metody boje. Pokud investujete čas a energie do vlastní zdravé zeleniny, asi se chemii raději vyhnete. Můžete ji nahradit například druhem parazitických vosiček Aphidius colemani, které jsou schopny naklást vajíčka přímo do mšic, přičemž jedna vosička zlikviduje až 300 mšic, aniž by škodila rostlinám. Vosiček je více druhů, ale na mšice se specializují právě tyto. Lze je zakoupit v krabičce, kterou umístíte k mšicemi napadeným rostlinám a vosičky se dají do práce. Podobně efektivní jsou také larvy dravých slunéček, jedna spořádá více než 100 mšic týdně, dospělé slunéčko až 400. Mšice chutnají ale jen některým. Nejjednodušší je přinést si do skleníku slunéčka sedmitečná. Existují také slunéčka východní, ale ta napadají nejen mšice, ale i česká slunéčka a další hmyz, případně i rostliny. Kromě chemických existují také přírodní postřiky, třeba z bylinek.
