Skleník vám může přinést čerstvou zeleninu, ale i ovoce v předstihu, nebo dokonce i během zimy. Záleží na tom, zda ho máte jen na sezónu, temperovaný, nebo celoročně vyhřívaný. Ale bez ohledu, jak dlouho a co v něm pěstujete, neobejdete se bez pravidelné výměny zeminy ve skleníku.
Vyčerpaná půda by to totiž ani při dodržení všech pravidel péče o rostliny ve skleníku nepřinesla kýženou úrodu. Problém je, že každý zahradník doporučuje výměnu půdy za různě dlouhou dobu.
Můžete se tak setkat se lhůtami rok, dva, ale i více, dokonce až pět let. Hodně záleží na tom, jak moc intenzívně půdu využíváte. Čím intenzivnější pěstování, tím častější by měla být její obměna. Laicky se to pozná podle struktury. Prašná zemina, která v podstatně nezadrží žádnou vláhu, výměnu zasluhuje. Důležité je odstranit použitou půdu ze skleníku do dostatečné hloubky, nejen na povrchu. Za optimální se považuje vrstva 10 až 20 cm, kterou musíte nahradit zeminou ze zahrady. Pozor ale na zbytky rostlin z venkovních záhonů. Půda by měla být čistá a bez rostlinných zbytků, takže je lépe ji přesypat přes síto. Můj tatínek stejnou péči věnoval i půdě v pařeništi a nikdo neměl lepší salát než on.
Odstraněná půda se obvykle vysype na venkovní záhony v malé vrstvičce a smísí s původní zeminou. Někdo také skleníkovou zeminu dává do kompostu. Také půda ve skleníku potřebuje další péči, tedy obohacení o živiny. I když se zahradníci rozcházejí v tom, co a jak hnojit, většina se jich shodne na tom, že pro půdu ve skleníku se skvěle hodí kompost, nebo koňský hnůj. Ty je ideální do zeminy ve skleníku vpravit už na podzim, aby měly čas vyzrát. Ale najdou se i pěstitelé, kteří dávají přednost průmyslově vyráběným hnojivům. Nakonec novou zeminu pro jistotu vydezinfikujte, například dusíkatým vápnem, nebo roztokem vody s octem.
